Renesance (neboli renezance) je umělecký sloh 14.-16. století, který pochází z Itálie a později se rozšířil i do dalších evropských zemí.
Název se ale používá i pro celou tuto historickou epochu. Tento výraz pochází z francouzského renaissance , v překladu doslova
znovuzrození .
Renesance navazuje na středověk, ale zároveň se proti němu vyhrazuje. Díky novým objevům jako např. Kolumbovo doplutí do Ameriky,
vynález kompasu, střelného prachu nebo knihtisku v lidech stoupá víra k lidstvu a jeho rozum. Bůh a církev jsou pořád velmi důležití v životě člověka,
ale díky nově nabytému sebevědomí lidstva už nejsou vším.
Navíc, lidé ztráceli víru v církev v důsledku odhalení nepravdy některých církevnímch dogmat.
S tímto okázalým uměleckým slohem jde rukou v ruce myšlenkové hnutí této doby - Humanismus.
Humanismus, z latinského slova humanus - lidský,
je velmi důležitou složkou renesance, především v literatuře. Všichni renesanční spisovatelé byli spisovateli humanitními.
Hlavní zastánci humanismu se především vraceli ke k pramenům (zásada ad fontes ), tj. antice
a pohrdali předešlou etapou - středověkem. Zajímali se o antická díla, filosofii a způsob života. Hlavním vzorem prvních humanistů byl řecký filosof, řečník a právník
Marcus Tullius Cicero. První humanité psali latinsky, ale už Dante Alighieri psal svým rodným jazykem - italštinou.